Propadněte mu i takřka sto let po jeho největší slávě

Úvodem…
Swingcoby hudební styl tvoří jakýsi přechod mezi tradičním a moderním jazzem, a ačkoliv byl původně „jen“ mixem černošských a bělošských prvků v rodící se populární hudbě, dnes je jeho éra považována za jednu z klíčových ve vývoji hudby a také co se týče vztahu veřejnosti k hudbě, posuďte sami, vždyť i laici často znají jména Benny Goodman, Count Basie či Glenn Miller.swing & jazz
 
Znaky swingu
Podobně jako tradiční jazz se swing vyvíjel od konce 20. do poloviny 30. let a svůj vrchol měl od roku 1935 až do poválečného období, tedy takřka 20 let.
Původní myšlenkou bylo lehce uklidnit uměleckou hudební scénu po Velké hospodářské krizi roku 1929 a tak vznikl swing se svým klidným houpavým rytmem. Tento rytmus je způsoben tím, že každá sudá nota osminová se „swinguje“ (tj. hraje se s lehkým zpožděním). Noty jsou pak psány celým taktem (tedy C či psáno 4/4).
Aby však show až tolik neztichla, swingové kapely tvořili celé orchestry s kontrabasem, klavírem, kytarou, bicím, jedním až pěti trombony, třemi až pěti saxofony a dvěma až čtyřmi trubkami, nezřídka kdy byl součástí i klarinet, kterému byla psána i sóla.
V době swingu také došlo k drobné „přestávce“ v rasových nepokojích – bylo to poprvé v historii USA, kdy se černoši a běloši sešli na jednom pódiu, v jedné kapele a bavili smíšené publikum. Bylo to způsobené přítomnosti oněch jazzových a také bluesových prvků, kterým černoši na rozdíl od bělochů přirozeně rozumí jakožto jejich „tvůrci“.
 
Vrchol swingu
Již zmíněná 30. léta byla zlatým věkem swingu, styl se rozšířil z USA do celého světa, vznikaly kapely a největší skladby, příkladem za všechny budiž píseň „Sing, sing, sing“ od Bennyho Goodmana. Snad až samostatnou kapitolu tvoří „Orchestr Glenna Millera“, ten byl oficiální kapelou armády USA během Druhé světové války a krom podpory morálky také doháněl k zuřivosti i nejvyšší nacisty, Millerovy hity totiž prosákly až do barů Třetí říše a často se stávalo, že se německé slečny se svými chlapci, kteří právě nebyli na frontě, točili na parketu v tónech svých amerických nepřátel.
 hudebniny
Swing dnes
Definitivní konec hlavní éry swingu přichází v 60. letech, kdy jej nahrazuje zejména bigbít a Beatles. V Americe i Evropě se však dodnes dochovaly orchestry a revival kapely, příkladem za všechny bude jistě česká perla swingu a jazzu „Ondřej Havelka a jeho Melody Makers“. Moderní „mutací“ stylu je také „elektroswing“ či „jazzswing“.
Díky sérii počítačových her Mafia, moři filmů na témata americké mafie, meziválečného období či prohibice a také díky zmíněným kapelám, swing nikdy zcela neopustí pódium světové hudby i navzdory tomu, že už dávno skončil onen americký „nekonečný flám“.